Brniště
O obci
Obec Brniště se v pramenech poprvé připomíná v roce 1352. Tehdy zde hospodařili příslušníci rodu Blektů z Útěchovic. Blektové svého času patřili k manům pánů z Vartenberka. Proto v roce 1359 vykonával vrchnostenská práva Vaněk z Vartenberk a, když podával plebána z Brniště jako faráře ke kostelu ve Svébořicích. Pravděpodobně již v této době stál v Brništi kostel sv. Mikuláše, i když první oficiální zmínka je až z roku 1384. Blektové drželi své zdejší statky do začátku 17. Století. Později se majiteli stali například Hyršpergárové z Königsheimu, Albrecht z Valdštejna, Liechtensteinové a Hartigové.
Součástí Brniště je Hlemýždí. Kdysi samostatná ves se poprvé připomíná v roce 1540. Patřila k panství Valtinov. V Hlemýždí stávalo šlechtické sídlo - tvrz. V roce 1567 je zmiňována Anna Elznicová z Útěchovic na Hlemýždí ("Anna Elzniczowa z Autiechowicz a w hlemegzdj"). Později tvrz zanikla.
Brniště je v současnosti sídlem samosprávy také pro obce Luhov a Velký Grunov. Obě obce se v pramenech objevují v roce 1544, resp. 1543. Vrchností zde byli majitelé stráže a hradu Vartenberk. Od roku 1633 sdílejí společný osud s Brništěm v jediném panství.
O jménu
Brniště - podoba názvu obce prošla následujícím vývojem: Brumis (1352), Brums (1359), Brnyss (1369, 1397, 1398), Brumis alias Brnyess ( 1384 - 1405), Brniss (1404), Brnyess (1409, 1418), Brunys (1418), Brnisstie (1540), grunty Brništské, k brništi, z Brniště, k půhonu Brništských (1541), ve vsi Brysenu (1612), Brnisste (1630), Brnisstie (1633), Prynetz (1654), Brins (1720), Brims, Brins (1834), úřední název česky: Brniště (Brniš), německy: Brims (1854)
Jméno Brniště vzniklo příponou -išče> -iště ze základu brn-, který má význam jako "bláto", "kal" a velmi se podobá dnešnímu slovu hliniště.
Hlemýždí - Ssneckendorff (1540), mezi, kteréž dělí grunty Brništské od Hlemejžstkých (1541), Hlemejždí (1546), w hlemegzdj (1567), Ssnekendorf ginacz hlemeždie (1587), na Šnejendorfě (1603), Schneckendorf (1790, 1834).
Jméno je odvozeno od Hlemýždě, Šneka, snad přezdívky pro pomalého člověka. Ves Hlemýžďova.
O sv. Mikuláši
Sv. Mikuláš, kterému je zasvěcen brnišťský kostel, patří k nejoblíbenějším křesťanským světcům. Ve 4. století byl biskupem v Myře. Je ochráncem dětí, námořník, cestujících a dívek zamýšlejících uzavřít sňatek. K jeho atributům patří tři hroudy zlata, tři zlaté koule nebo měšce, tři jablka či kotva. Tři zlaté koule, hroudy zlata, či měšce jsou spojovány s legendou, že obdaroval zlatem tři dcery jednoho chudého muže a tím jim umožnil vdát se a zachránil je před tím, aby se staly nevěstkami. Díky této legendě se stal prototypem předvánočního muže přinášejícího dárky.
Znak Blektů z Útěchovic
Rod Blektů, který se psal po tvrzi ve vsi Útěchovice nedaleko Stráže pod Ralskem, měl ve znaku štít polcený červeně a zlatě a v něm dvě obrácené krokve opačných barev.
Znak obce
Jednu z nejcennějších skupin jsou znaky ukazující užitými symboly na jméno obce. Tak jak je například jabloň ve znaku Jablonce nad Nisou, rak ve znaku Rakovníka, či měsíc - luna ve znaku Loun. Takovým znaků se říká "znaky mluvící"
Současné tendence ve tvorbě obecních znaků se přidržují již osvědčených metod a postupů. Přesto jsou některé figury pro obce bez statutu města nepoužitelné. Například hradby, jejichž fyzická existence byla vysoce ceněnou výsadou a pýchou každého města a zároveň jejich nejpřípadnějším symbolem.
Heraldická komise Parlamentu České republiky preferuje u obcí znaky jednodušší, které více odpovídají původním praktickým funkcím znaků a také významu uživatele. Podoba navrženého znaku musí bezpodmínečně být v souladu s pravidly, zásadami a uzancemi heraldiky. Nemá kolidovat se znaky již v České republice užívanými. Má být jednoznačným a nezaměnitelným symbolem konkrétní obce.
Zelený štít znaku obce ukazuje prostřednictvím barvy k pojmům bláto, luh, zelená mokřina. Zlato - červená obrácená krokev v horní polovině štítu je umenšenou podobou rodového znaku Blektů z Útěchovic, s kterými jsou spojeny nejstarší poznatelné dějiny obce. Tři zlaté koule jako atribut sv. Mikuláše umocňují adresnost znaku.
